July 2015

zařazeno do "unimportant"

29. july 2015 at 19:28 unimportant
omg omg omg, možná pojedu na koncert glena hansarda ♥.


jsem lenivě rozplánutá na gauči a sleduji televizi. aníž bych pohla jediným svalem prohlídnu si rodiče v úplně stejné poloze. rodinu nezapřeš. jsem totálně unavená z brigády úplně stejně, jako rodiče. ,,nepůjdeme nakoupit, tati?" mrknu na tátu a ten jen zvedne ramena a dál pozoruje televizi. ,,večer jsme měli na něco hroznou chuť a nic tu nebylo. nekoupíme aspoň mlíko?" tentokrát se svalím z pohovky na nohy a naznačím taťkovi, že opravdu chci jít nakoupit. chvilku se dohadujeme a pak nakonec rozhodneme, že půjdeme. ,,ale nekoupíme nic nezdravýho jinak budu tlustá, ok?" řeknu se smíchem ,,vymyslela jsem totiž takovej plán, že si nejdřív najdu kluka a až potom ztloustnu." taťka se usměje a mamka na to, vážně hnusně: ,,a toho si chceš jako najít jak? Tak, že budeš sedět u počítače a nikam nepůjdeš?"
Tak přesně v tuhle chvíly jsem se cítila, jako Bridget Jonesová (bridžít džonsnová - nechci hledat, jak se to píše. máme pomalej net). měla pravdu, vážně žiju nezajímavý a nudný život. ve svém životě (život dlouhý 16 let) jsem s klukem nic neměla. jsem trošku větší looserka. ve všech amerických filmech už dávno každý s někým chodí, ale já? začínám depkovatět a to jen kvůli pár větám mojí matky.

cítím se hloupě, promiňte, že jsem něco takového napsala.

ten day you challenge (day three)

22. july 2015 at 13:51 challenge
10 tajemství | 9 lásek | 8 obav | 7 přání | 6 míst | 5 jídel | 4 knihy | 3 filmy | 2 písně | 1 fotka

1. obava - moje největší obava je ta, že ztratím nějakého člověka z mých nejbližších lidí - že umře, nebo se bude trápit.
2. obava - že nebudu moct jít po ulici beze strachu, že se mi něco stane.
3. obava - že nebudu moct mít dítě.
4. obava - mám strach z ještěrek a mečounů.
5. obava - občas mám strach z toho, kdo jsem.
6. obava - že nebudu mít šťastný život a něco promeškám.
7. obava - mám strach z toho, že tu jsem jen náhodný pěšák. nic neovlivnim a ničeho nedosáhnu.
8. obava - z imigrantů.

ten day you challenge (day two)

14. july 2015 at 12:45 | any. |  challenge
dobré ráno znovu. narozdíl od včerejška jsem si chtěla dát aktivní den, ale zrovna dneska prší - na potvoru, tak jsem se stejně rozhodla začít den trochu aktivnějsi a napsat článek - přesněji další den challenge. Dnes musím napsat o svých devíti láskách.
10 tajemství | 9 lásek | 8 obav | 7 přání | 6 míst | 5 jídel | 4 knihy | 3 filmy | 2 písně | 1 fotka

1.láska - ke komu jsem pociťovala lásku, jako první byla samozřejmě moje rodina. je neskutečný, že někteří lidé s vámi vydrží od narození do současnosti a mají vás furt stále rádi. myslím, že rodina tady bude vždycky a já jsem moc ráda, že něco jako rodina existuje protože se nemusíme nikdy cítit sami.

2. láska - Dominik ze školky. hrozně se mi líbili jeho kudrnaté, blonďaté vlasy. furt jsem za nim běhala, on se o mě vůbec nezajímal, ale do teď na něj ráda vzpomínám. byla to moje velká školkovská láska.

3. láska - Radek na prvním stupni. byl to ten nejhezčí kluk ze třídy než šel na gyml. jednou se mě zeptal, jestli s ním nechci chodit, jak já jsem byla šťastná a styděla jsem se. hned po hodině, co se dozvěděl mojí odpověď za mnou běžel a dal mi ruku okolo ramen. strašně jsem se styděla a tak jsem mu jí odhodila. on mi řekl, že teď když spolu chodíme mi to nesmí vadit a tak jsem mu jí tam nechala, ale samozřejmě jsem si to takhle nepředstavovala. potom jsme si psali emaily.

4. láska - byl Zac Efron z High school musical. já jsem ho opravdu zbožňovala a to mi vydrželo do teď - no, samozřejmě ho už tak nezbožňuju, ale stejně se vždy při nějakém filmu s ním roztejkám, haha.

5. láska - Martin na druhém stupni. nechtěla jsem to uspěchaný, chtěla jsem to milý a sladký a on byl takový. byl o rok mladší a seznámili jsme se na floorballe. byl to nejlepší hráč a mě by ani ve snu nenapadlo, že by jsem se mu líbila. pamatuju si, jak jsem mu napsala před zápasem, ať neběhá, jako tryskomyš, nebo něco takovýho a od tý doby to už jelo. připadal mi hodně chytrej a rozumnej. chodili jsme spolu hodně dlouho. asi půl roku. dělali jsme spolu hrozný kraviny a měli jsme fakt suprovej vztah až na to, že ani jeden z nás neudělal první krok k první puse. já se styděla a on asi nechtěl tlačit na pilu, ale ráda na to vzpomínám.


teď jsem v druháku a další láska už neproběhla. jsem hodně stydlivá a nepoznávam teď dost lidí. když už mě nějaký kluk chce, tak mi prostě něčím nesedí. začala jsem být možná až přehnaně krytická. přesto se těším, až se objeví nějaká nová láska a já vám o ní budu moct básnit a budu šťastná. co takhle ten Matyáš, který se mi tak dlouho líbí, ale ještě se neznáme, haha? :-D nechám to náhodě.

6. láska -

7. láska -

8. láska -

9. láska -


mějte se rádi a láska si vás najde sama a pokud už našla, tak si jí užívejte na sto procent. hlavně nedávejte svoje srdce na dranc nějakýmu hulvátovi, který za to nestojí, ať se váš list všech lásek neposkvrní nějakým černým inkoustem. vaše any.

ten day you challenge (day one)

13. july 2015 at 10:51 challenge
Konečně mám čas na článek. Doma není ani noha a já nemám brigádu. Sedím u stolu s borůvkovým koktejlem a rozhoduju se, co budu dělat raději - budu se flákat a kouknu na film, nebo napíšu článek a okomentuju Vaše blogy. No, teď vidíte, jak jsme se rozhodla - yey! Našla jsem si totiž na blogu challenge. Myslím, že je to fajn nápad. Zkusit psát o určitém tématu a nepsat jen tak z bůhdarma. Moje psací challenge se jmenuje Ten day you challenge. Já myslím, že na blogu jsou samé chytré duše a hned to pochopí. Jdu na to.
10 tajemství | 9 lásek | 8 obav | 7 přání | 6 míst | 5 jídel | 4 knihy | 3 filmy | 2 písně | 1 fotka
jsem ráda, že je utajená moje anonymita.

1. jedno z mých největších tajemství je to, že jsem viděla pradědu umírat. mám to, jako malá nehorázně rozmazaný, ale pamatuju si, jak jsem jela k babičce a uviděla jsem tam okolo pradědy všechny ty doktory, jak ho odváželi a on mě chytil za ruku a něco se mi snažil říct (nerozuměla jsem mu, jak se svíjel bolestí), ale mamka mě hned odvedla takže do teď nevím, co mi to chtěl říct a chtěla bych moct (možná nejvíc na celým světě) vědět jestli jsem si to nevymyslela. byla jsem hodně malá.

2. jsem hrozný prase. v nějakém článku jsem četla, že poznáme, jací jsme, když jsme v soukromí, kde nás nikdo nevidí.

3. nehorázně mi chybí spoustu osob, který jsem ztratila. doufám, že se přes to jednou dostanu. člověka, který mi chybí nejdýl jsem neviděla asi 4 roky. někdy bych chtěla vědět, jestli čas opravdu léčí.

4. mám málo blízkých přátel. dokážu si bez nich představit život. myslím, že bych zvládla být sama.

5. líbí se mi víc holek než kluků. možná tím, že se o sebe tolik kluků nestará. fakt bych dokázala vyjmenovat víc hezkých holek než kluků. hrozný. občas se bojím, že jsem kvůli tomu lesba.

6. když se mi někdo líbí jsem nehorázně posedlá. ale fakt. do týdne o něm vím z jeho facebooku mnohem víc, než on sám. nikdy jsem se, ale ještě neprozradila.

7. hodně často přemýšlím nad tím, co by ostatní dělali, kdyby se dozvěděli, že jsem umřela. brečeli by?

8. chtěla bych být hrozně youtuberkou. nebo fotit svoje fotky (zajímavě je upravovat a tak). bohužel na to nejsem dost hezká. na fotky prostě musíš být hezká, aby měli úspěch.

9. když se něco naučím tak to hned zapomenu. nemám dlouhodobou paměť. neumím základy a neumím ani hodiny. do teď se řídím jen digitálníma. když mi někdo řekne ve třičtvrtě na šest v parku, tak ho prosím, aby mi to řekl digitálně. stejně se to, ale nenaučím.

10. nevím, kdo jsem. každý týden se chovám jinak, chci něco jiného, chci vypadat jinak, hrotím a nehrotím svůj vzhled. chtěla bych být hipster, barbie, rockerka, milá holka, mrcha, nenápadná, společenská a prostě furt něco. mám proto problémy s nakupováním. nikdy nevím, co se mi líbí a co se mi bude líbit.

sdělila jsem vám jedny z deseti tajemství. za některé se stydím, některé nechci ani vyslovit nahlas a některých se dokonce bojím. chtěla jsem je, ale hrozně napsat. jsou částí mě a já chci, aby jsme se nebáli tímto říkat, co cítíme a jací opravdu jsme. tajemství nás spojují, ne? vždyť jsme všichni lidi a pokud se budeme do sebe zavírat, tak to bude v nás mokvat a hnít. nechci, aby jsme byli prohnilí. chápu, že někteří si budou říkat, že ta tajemství nejsou tajemství, ale pro mě jsou. o takových věcech jsem ještě s nikým nemluvila. přesto jsou tyhle všechny pocity a tajemství normální. jsem jen člověk. jaké jsou vaše tajemství a co říkáte na ty moje?

letter number eleven

3. july 2015 at 20:45 dear friend
drahá nejlepší přítelkyně,
stojím a pohlížím na sebe. takhle jsem si to nepředstavovala. do očí se mi derou slzy. chtěla jsem si věřit přes to všechno, co dělám proti proudu. chtěla jsem to mít ráda, nechtěla jsem aby mi to dělalo svět horší. chceme být jiní, ale zapadat. natahuju se a přemýšlím, jak budu vypadat na plovárně, když zatáhnu břicho. vůbec žádná sláva.
co jsem si sakra myslela? myslela jsem si to, že když nebudu rok nic dělat zůstane mi stejná postava? jsem z toho fakt špatná a moje sebevědomí hluboce kleslo. kleslo i po tom, co jsem byla na intru, ale stejně si připadam silná. do té doby než přišlo období plavek.. trust yourself!
píšu ti o tom furt, že jo? jsem příšerně zamindrákovaná a mrzí mě, že teď v poslední době řešim jenom sebe. nekoukám se kolem sebe, nepřemýšlím o lidech. myslím jen na sebe.
dneska jsem seděla v obchoďáku a čekala na kámošku. vedle mě seděl klučík a brečel - nikoho vedle sebe neměl. chvilku jsem přemýšlela, jestli se ho mám oslovit a nakonec jsem k němu jediná šla a ptala se ho: ,,copak ty jsi se ztratil? jsi tu sám?" on brečel, jedl rohlík a já mu nerozuměla. nakonec jeho otec přišel (obhlížel autobusy), usmál se na mě a já byla na sebe pyšná. prý nevěděl, že bude brečet, když se na pár sekund vytratí a koukne se na autobusovou tabulku.
nakonec jsem se rozhodla fotky přidávat, jsem hrozná, hehe.
mimochodem, dneska jsem dostala knížku od Zoelly ♥ hrozně moc jsem si jí přála a teď už je konečně na stole!! dostala jsem jí za vysvědčení :-) vím, že je hrozně mainstream, ale Zoellu mám hrozně ráda! :-)

tuhle fotku jsem vyfotila v Řecku - něčím se mi hrozně líbí.
článek s fotkami z řecka už připravuju #stayexcitedplease

mimochodem, dost teď koukám po klukovi z brigády, takže o tom taky později :-P

makat víc a trošku víc inspirace, jj

1. july 2015 at 19:57 unimportant
odfláknutý článek.
upocenou rukou jezdím po klávesnici a očima hledám správnou klávesu, abych napsala těchto pár slov a trošku se v půlce workoutu namotivovala. moje fyzička nedosahuje tak daleko, abych půlhodnu makala, jako ona (ta holka na videu.). Hrozně Vám chci odpovědět na všechny vaše komentáře a podívat se na Vaše nové články, ale musím si nejdřív udělat čas, tak snad Vám to nevadí, miluju vás !