asi větříček k nám přivál tyto krásné chlapce

30. june 2015 at 19:38 |  unimportant
článek ode mě netradiční.
Přemýšlím, jestli mám napsat článek se zapnutou hudbou. Když jí nechám zapnutou, tak se nemůžu soustředit, ale hned po tom, co jí vypnu se mi zdá v prázdném domě ticho. Hudbu ztišuji na tu nejtišší možnost.
Chci Vám neskutečně napsat o jednom zážitku z internátu. Ano, od teď nepoužívám slovo intr protože to nezní tak šíleně hrozně, jako pro mě už dlouho internát byl. Jsem ráda, že jsou konečně prázdniny a já jsem ve své postely. Je škoda, že půlku prázdnin strávím na brigádě. Hned zítra vstávám v pět a jdu tam. POPRVÝ. Jsem z toho hodně nervózní. Už jsem sice psala sestřenici, která v lahůdkách pracovala, ale ta mi hned tak rychle neodpoví. Nezajímam jí. Potřebovala bych se alespoň trochu ujistit, jak to bude vlastně probíhat. Přece o nic nejde. K té brigádě nemám nějaké velké závazky - dělám to dobrovolně! Už se s tím any. přestaň kua stresovat!
A teď k tomu zážitku - Dívčí internát, odříznutí od světa, furt mezi stejnými lidmi. To je náše denní rutina. Jenže teď na konci roku přijeli k nám na internát kluci - jo, kluci o.o . Všechny holky hned namačkané na skle, když přijeli. Italové! V naší věkové kategorii a muzikanti. Takže jsme všechny u oken tekly, že ano. S holkama jsme po tom, co se ubytovali šly na vycházku. Cestou zpátky nás zdravili a mávali na nás "hi!" Užívaly jsme si to. S holkama jsme si povídaly, jaký by to asi bylo mít aférku/románek s italem a společně se tomu smály protože jsme věděly, že se nikdy nic takového nestane.
Na internátě jsme byly poslední dny a chtěly jsme si je po uzavření známek užít! Užívaly jsme si je vycházkama a večerním ponocováním. Tenhle večer byl večer - PLL (seriál Prolhané krásky) - velký maraton. V půl dvanácté nám už padaly oči, když jsme uslyšely ťukání. V pyžamu jsem šla vychně otevřít - na chodbě ale nestála vych, ale někdo jiný. ITALOVÉ. Zazmatkovala jsem, představila jsem si, co by se stalo, kdyby je v našem pokoji vychna viděla a zavolala jsem V. (blondýna, podle všech nejhezčí z našeho pokoje). ,,Are you real blonde?" V. necekla ani hlásku. Nerozuměla, ale oni šli samozřejmě za ní. Ani jedna z holek jim nerozuměla, tak jsem samozřejmě přišla na řadu já - velká angličtinářka, pozor na mě! Vedle V. si lehl Matteo (Mate) a přede mě si sedl Alessandro (můžu psát jen Alex?). Řekla jsem jim, ať jsou potichu, jinak dostaneme dutku a Mate řekl první a jedinou větu, kterou asi uměl: ,,Teachers can sucks my bulls" a položil si na V. hlavu. V. se to líbilo a tak jsem se snažila překládat Alessandrova slova. Alex byl neuvěřitelnej pohodář, vtipálek a byl vlastně jediný, který mi něco ze všech italů něco řekl. Vyprávěl mi, co tu dělají a kdo vlastně jsou. Když nás přišla vych zkontrolovat zalezl rychle do skříně a koukala mu noha - v tu chvíly to bylo šíleně komický. V. říkala, že jsem se Alexovi líbila protože jsem s nim mluvila (chtěla říct, že sice nejsem hezká, ale že když jsem mu jediná něco řekla, tak jsem se mu zalíbila). Občas si říkám - sakra, některý holky prostě nemusejí nic říkat a snačí se jen podívat a kluci jdou za ní. Není to nespravedlivé? Po hodině povídání s Alexem a Matem přišli další kluci. Všichni se naskládali před nás na matraci a jeden si vedle mě sedl - jméno jsem v tom hluku špatně zachytila, takže smůla. Hrozně roztomilý mi přišlo, když řekl: ,,We can sleep with you. We are small" a jakoby se zabalil do klubíčka - to bylo fakt takový awww a ještě, jak se u toho usmál. A to je vlastně všechno. Potom na ně přišla vych protože hrozně řvali. Dutku jsme nedostali, ale byl z toho průser. Na dveře jsme dostaly velkou ceduli (jako jediný z pokojů - btw. rebelky) s italským nápisem vstup zakázán a měli jsme po hehe. Ředitel ty jejich cvičitele seřval, ať si je hlídají a další noc teda samozřejmě nic nebylo. My vstávali v šest a tak jsme se už ani nepotkali. Oni byli od dopoledne do jedný venku. Smůla, ale fajn zážitek. Jsem ráda, že jsem si procvičila ájinu a holky mě potom chválily, že beze mě by si s nima vůbec nepokecaly. Byla jsem pyšná.

Potom jsem byla pyšná znovu, když vyhlásila profesorka mojí (TRAPNOU) slohovku za perfektní a nejlepší ve třídě a řekla mi, že až se bude psát do nějaké soutěže, tak mi řekne a budu psát, že mám prý talent. Spolužačka se na mě otočila a mrkla na mě:,,to by jsi asi mohla psát blog, ne?" . Jsem ráda, že je moje identita skrytá, nebylo by to ona potom. Nemohla bych napsat nic osobního a už bych nemohla psát dopisy (odkaz)

Konečně jsou tu prázdniny! Chci zhubnout, vážně jo. Chci toho dosáhnout! Musím. Musím si napsat plán, jíst zdravě a cvičit. To je to o co stojím.
 

1 person judged this article.

Poll

líbí se ti mé články?

ano.
ne.

Comments

1 Magthealien Magthealien | Web | 1. july 2015 at 11:02 | React

Tak to bylo celkem pěkné oživení konce školního roku :) Myslím, že jsi krásná, jsi od přírody dokonce nádherná a nemyslím si, že by ta holčina chtěla říct, že hezká nejsi. Kdyby jo, leda ze závisti. Tak. (a dup)

Na PLL zase dnes čekám jako na trní...

A myslím si, že jestli vážně chceš hubnout, určitě to dokážeš, jenom doufám, že nechceš hubnout, i když nemusíš a taky doufám, že nechceš hladovět, ale radši půjdeš cestou, která ti neublíží. :)

A ještě jsem chtěla říct, že píšeš moc  dobře, určitě se literárních soutěží nestraň a jdi do toho, máš opravdu talent :)

2 Amazonka Amazonka | Web | 1. july 2015 at 11:19 | React

Tyhle "trable s hudbou" mám taky, vždycky chci poslouchat, ale nedokážu se soutředit na to, co píšu nebo čtu. Stejně jako teď. Ale já to vypnout prostě nemůžu.
Hodně štěstí s brigádou! Já jdu tenhle taky týden poprvé na brigádu, ale zas takovou dobu tam nestrávím (naštěstí!).
Ten zážitek mě celkem pobavil. Je fajn, že tam taky máte nějakou zábavu. Moje ségra vždycky říkala, že na intru je hrozná nuda. Ale tak asi záleží na to, jak se to tam sejde.
A nemáš důvod si myslet, že nejsi hezká! Podle pár fotek, co si sem přidala mi přijdeš víc než hezká. :)
A s hubnutím hodně štěstí! :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement